Historie krajinné výstavy

Krajinná výstava bez hranic, konaná v Chebu v roce 2006, byla na území ČR zcela ojedinělou akcí. Tento typ výstavy nemá nic společného se zažitými prezentacemi zahradního umění typu Flora, Zahrada Čech apod., které čeští návštěvníci znají. Kolébkou krajinných výstav je Německo. První krajinná výstava se zde konala již v roce 1970 v Severním Porýní-Vestfálsku ve městě Grefrath a stala se modelem pro pořádání dalších krajinných výstav - od roku 1980 se konají ve všech německých spolkových zemích. Podobnou historii krajinných výstav má i Rakousko. Cílem krajinné výstavy je zlepšit ekologické klima a kvalitu života v konkrétním místě. Často tyto výstavy sledují městské, resp. regionální rozvojové cíle, a proto jsou pro ně záměrně vybírána území, která jsou společensky nevyužívaná, ekologicky problematická či přímo zdevastovaná, např. těžební činností. Díky investicím vloženým do krajinné výstavy nabývá konkrétní místo nový ráz, získává na atraktivitě a všeobecné známosti a přitahuje pozornost návštěvníků k celému městu. V Německu se konají dva typy krajinných výstav. Tzv. „malá” výstava, která většinou trvá 6-10 týdnů, a pak tzv. „velká” výstava trvající od jara do podzimu. Během ní jsou představovány městské parky, revitalizovaná území, památky, upravená zákoutí a okrasné plochy větších rozměrů. Výstava má vždy velmi vysokou návštěvnost, stává se vyhledávaným turistickým cílem a je doprovázena bohatým kulturním a společenským programem. Krajinná výstava „velkého formátu” se koná jednou za čtyři roky, vždy ve vybraném bavorském městě. V roce 2006 získalo pořadatelství tohoto projektu město Marktredwitz, mimo jiné také proto, že nabídlo poprvé v historii uspořádání souběžné přeshraniční výstavy v České republice, konkrétně v Chebu.

Město Cheb pro tuto akci vybralo prostor na pravém břehu řeky Ohře v centru města. Hlavním tématem „zahradní“ části výstavy byly zahrady Západu a Východu. Návštěvníci si mohli prohlédnout anglickou, francouzskou, alpskou, irskou, skandinávskou, španělskou a italskou zahradu s jejich tradiční flórou a v typickém uspořádání pro daný stát či oblast. Souběžně probíhalo v postupném sledu pět halových tematických výstav s ústředním motivem „Zahrady západu“ (Itálie, Francie, Západ vs. Východ, Anglie a Moderna). V rámci květinové přehlídky byly osázeny květinové záhony v areálu celé výstavy, jež navrhli studenti fakulty Zahradní architektury v Lednici na Moravě. Cheb nabídl místo k prezentaci i svým partnerským městům - bavorskému Hofu, který představil typickou bylinnou zahrádku bavorského typu, dále nizozemskému Rhedenu a ruskému Nižnímu Tagilu, v jejichž zahradě z oblasti za Uralem byla k vidění i jejich typická dřevěná architektura. Nechyběly prezentace zahradnických firem, produktů, nářadí a techniky, květinová show a gastronomická přehlídka. Navíc partnerská města (Hof, Rheden a Nižní Tagil) připravila vlastní doprovodný program, který prezentovala po celou dobu výstavy ve svém pavilonu.

Během krajinné výstavy bylo zkultivováno území bezprostředně pod Chebským hradem (Císařská louka), hradní příkop a prostory Na Šancích. Došlo k renovaci cestní sítě, která byla doplněna osvětlením a území bylo nově vybaveno mobilním mobiliářem (lavičky, odpadkové koše apod.). Vznikla nová lávka pro pěší přes řeku Ohři se stylizovanou strážní věží, kterou navrhl známý architekt David Vávra. Upraveny byly i tzv. nivní louky v místě bývalého lukostřeleckého cvičiště. Vzniklo dětské hřiště u řeky a také dvě nová sportoviště před zdejším sídlištěm Skalka - tenisový areál a minigolfové hřiště. Cyklistům slouží 50 km dlouhá cyklostezka vedoucí až do Marktredwitzu. Revitalizována byla i bývalá zahrada se sbírkovými dřevinami (o velikosti 2,2 ha) patřící k Domu dětí a mládeže Sova. Cílem tohoto projektu byla propagace ekologického zemědělství a využití alternativních zdrojů energie.

Krajinnou výstavu bez hranic doplnil bohatý doprovodný program - uskutečnily se koncerty, divadelní představení, workshopy, výstavy a sportovní utkání. Tyto akce se konaly nejen v prostorách Krajinné výstavy, ale i v historických objektech ve městě (např. ve Františkánském klášteře a jeho přilehlé klášterní zahradě, v kostele sv. Bartoloměje, v bývalém špejcharu, v muzeu, v Galerii výtvarných umění, v Galerii G4…). Tyto doprovodné akce pomohly výrazně zvýšit turistický ruch ve městě.

Krajinná výstavě bez hranic poskytla v době svého konání i pracovní příležitost občanům se sníženou pracovní schopností a lidem bez domova. Chráněná dílna Joker zajišťovala chod tří pokladen u vchodů do areálu a farní charita Betlém některé provozní práce v rámci výstavy.