Výstava Historie krajinných výstav v Chebu

Výstava prodloužena do 11.9.2013!!!!

Výstava v chebském Kulturním centru Svoboda připomíná v historii České republiky vůbec první přeshraniční Krajinnou výstavu konanou v Chebu v roce 2006 a také velké zahradní výstavy konané v tomto městě v letech 1898, 1923 a 1931. V roce 2013 se tedy takovýto projekt uskuteční v Chebu již popáté. Veřejnost se zde může seznámit s principem krajinných výstav jako takovým a  s jejich historií v Německu, kde mají tyto výstavy bohatou tradici - jejich smysl spočívá nejen v sezónní prezentaci zahradního umění a krajinotvorby, ale především v tom, že rekultivují často problémová a ekologicky narušená území a mění je v zóny příměstské rekreace, které slouží občanům natrvalo i po skončení výstav.

Zajímavou souvislostí je, že i všechny tři předválečné výstavy se odehrávaly v Poohří. Reprezentovaly se na nich spolky a firmy z celého Chebska. Na pravém břehu řeky Ohře, v dnešní Krajince, se upravovaly krásné květinové záhony a byla zde i budova Střelnice s oblíbenou restaurací. Prostor na druhém břehu, kde se dnes nachází stadion, sloužil pro výstavnictví. Proto zde stávaly poměrně rozlehlé výstavní haly. Premiérová zahradní výstava se v Chebu konala v roce 1898. Další dvě předválečné pak v letech 1923 a 1931. Cheb měl před válkou pověst zahradnického města - na začátku 30. let tady fungovalo na osmdesát květinových a zeleninových zahradnictví. Součástí výstav bývaly i soutěže, do kterých jednotlivá zahradnictví přihlašovala květiny a další výpěstky.

Vedle zahradnických výstav se v roce 1934 konaly v chebském Poohří i pěvecké slavnosti. Pro ty byla na levém břehu řeky postavena velká pěvecká hala. Zatímco pro potřeby zahradních výstav se v Poohří stavěly pouze jednoduché haly, takzvaná Sängerhalle pro deset tisíc diváků byla opravdovým architektonickým skvostem s na tu dobu unikátní montovanou dřevěnou konstrukcí. Bohužel se nedochovala - za 2. sv. války byla rozmontována a přesunuta na chebské letiště, kde byla zničena během spojeneckého náletu na sklonku války.

Krajinná výstava bez hranic, konaná v Chebu v roce 2006, byla na území České republiky zcela ojedinělou akcí. Tento typ výstavy nemá nic společného se zažitými prezentacemi zahradního umění typu Flora, Zahrada Čech apod., které čeští návštěvníci znají. Kolébkou krajinných výstav je Německo. První krajinná výstava se zde konala již v roce 1970 v Severním Porýní-Vestfálsku ve městě Grefrath a stala se modelem pro pořádání dalších krajinných výstav - od roku 1980 se konají ve všech německých spolkových zemích. Podobnou historii krajinných výstav má i Rakousko. Cílem krajinné výstavy je zlepšit ekologické klima a kvalitu života v konkrétním místě. Často tyto výstavy sledují městské, resp. regionální rozvojové cíle, a proto jsou pro ně záměrně vybírána území, která jsou společensky nevyužívaná, ekologicky problematická či přímo zdevastovaná, např. těžební činností. Díky investicím vloženým do krajinné výstavy nabývá konkrétní místo nový ráz, získává na atraktivitě a všeobecné známosti a přitahuje pozornost návštěvníků k celému městu. V Německu se konají dva typy krajinných výstav. Tzv. „malá” výstava, která většinou trvá 6-10 týdnů, a pak tzv. „velká” výstava trvající od jara do podzimu. Během ní jsou představovány městské parky, revitalizovaná území, památky, upravená zákoutí a okrasné plochy větších rozměrů. Výstava má vždy velmi vysokou návštěvnost, stává se vyhledávaným turistickým cílem a je doprovázena bohatým kulturním společenským programem. Krajinná výstava „velkého formátu” se koná jednou za čtyři roky, vždy ve vybraném bavorském městě. V roce 2006 získalo pořadatelství tohoto projektu město Marktredwitz, mimo jiné také proto, že nabídlo poprvé v historii uspořádání souběžné přeshraniční výstavy v České republice, konkrétně v Chebu. Město Cheb pro tuto akci vybralo prostor na pravém břehu řeky Ohře v centru města. Hlavním tématem „zahradní“ části výstavy byly zahrady Západu a Východu. Návštěvníci si mohli prohlédnout anglickou, francouzskou, alpskou, irskou, skandinávskou, španělskou a italskou zahradu s jejich tradiční flórou a v typickém uspořádání pro daný stát či oblast. Souběžně probíhalo v postupném sledu pět halových tematických výstav s ústředním motivem „Zahrady západu“ (Itálie, Francie, Západ vs. Východ, Anglie a Moderna).  V rámci květinové přehlídky byly osázeny květinové záhony v areálu celé výstavy, jež navrhli studenti fakulty Zahradní architektury v Lednici na Moravě. Cheb nabídl místo k prezentaci i svým partnerským městům - bavorskému Hofu, který představil typickou bylinnou zahrádku bavorského typu, dále nizozemskému Rhedenu a ruskému Nižnímu Tagilu, v jejichž zahradě z oblasti za Uralem byla k vidění i jejich typická dřevěná architektura. Nechyběly prezentace zahradnických firem, produktů, nářadí a techniky, květinová show a gastronomická přehlídka. Navíc partnerská města (Hof, Rheden a Nižní Tagil) připravila vlastní doprovodný program, který prezentovala po celou dobu výstavy ve svém pavilonu.

Během krajinné výstavy bylo zkultivováno území bezprostředně pod Chebským hradem (Císařská louka), hradní příkop a prostory Na Šancích. Došlo k renovaci cestní sítě, která byla doplněna osvětlením a území bylo nově vybaveno mobilním mobiliářem (lavičky, odpadkové koše apod.). Vznikla nová lávka pro pěší přes řeku Ohři se stylizovanou strážní věží, kterou navrhl známý architekt David Vávra.  Upraveny byly i tzv. nivní louky v místě bývalého lukostřeleckého cvičiště. Vzniklo dětské hřiště u řeky a také dvě nová sportoviště před zdejším sídlištěm Skalka - tenisový areál a minigolfové hřiště. Cyklistům slouží 50 km dlouhá cyklostezka vedoucí až do Marktredwitzu. Revitalizována byla i bývalá zahrada se sbírkovými dřevinami (o velikosti 2,2 ha) patřící k Domu dětí a mládeže Sova. Cílem tohoto projektu byla propagace ekologického zemědělství a využití alternativních zdrojů energie.

Krajinnou výstavu bez hranic doplnil bohatý doprovodný program – uskutečnily se koncerty, divadelní představení, workshopy, výstavy a sportovní utkání. Tyto akce se konaly nejen v prostorách Krajinné výstavy, ale i v historických objektech ve městě (např. ve Františkánském klášteře a jeho přilehlé klášterní zahradě, v kostele sv. Bartoloměje, v bývalém špejcharu, v muzeu, v Galerii výtvarných umění, v Galerii G4…). Tyto doprovodné akce pomohly výrazně zvýšit turistický ruch ve městě.

Krajinná výstavě bez hranic poskytla v době svého konání i pracovní příležitost občanům se sníženou pracovní schopností a lidem bez domova. Chráněná dílna Joker zajišťovala chod tří pokladen u vchodů do areálu a farní charita Betlém některé provozní práce v rámci výstavy.

« zpět do programu akcí