Dárkyně štaufského sloupu navštívila Cheb

Přípravy na umístění štaufského sloupu u chebského hradu pokračují

Za doprovodu členů štaufské společnosti navštívila Cheb paní Annemarie Marliese Meissner ze Stuttgartu. Tato dáma je dárkyní pozoruhodného uměleckého díla - štaufského sloupu v hodnotě 25 000 EUR, který by měl stát u vstupu na chebský hrad. Cheb si paní Meissner nevybrala náhodou: „Jak jsem zjistila, moji dávní rodoví předci pocházeli právě z Chebu, slovo Eger (německy Cheb) se dokonce objevovalo v jejich příjmení,“ objasnila. Paní Meissner do Chebu doprovodili členové výboru štaufské společnosti se sídlem v německém Göppingenu - Dr. Gerhard Raff, spisovatel a nositel několika literárních cen, Dr. Georg Friedrich Kempter, dříve působící v Zemském památkovém ústavu Baden-Württemberg, a sochař Markus Wolf. Štaufské sloupy mají podobu 3,5 metru vysokého osmihranu z travertinu, který se těží nedaleko Norimberku. Jejich horní část je zdobena zlatým lemem symbolizujícím královskou korunu. Štaufské sloupy stojí již v devatenácti městech v Německu, Rakousku a Itálii, a to vždy na místech spojených s významným rodem Štaufů, z něhož vzešla řada římsko-německých králů a císařů. „Odhalení sloupu by se mohlo stát jedním z hlavních bodů doprovodného programu krajinné výstavy v příštím roce. Jeho součástí bude také velká výstava“Chebsko za vlády Štaufů“ na chebském hradě, jehož historie je právě s tímto významným rodem pevně svázána.  A byl to právě jeden z jeho nejznámějších představitelů, slavný Fridrich Barbarossa, který nechal původní objekt v závěru 12. století přestavět na císařskou falc. Jde přitom o jedinou ukázku tohoto typu hradní architektury na našem území, “ říká místostarosta Chebu, ing. Michal Pospíšil, pověřený přípravou Krajinné výstavy 2013.

Štaufský sloup by měl v Chebu stát přímo u vstupu na most k hradní bráně. „Původně jsme uvažovali přímo o hradu, ale nakonec jsme zvolili celoročně přístupné místo, aby si sloup mohli turisté prohlédnout i v době, kdy je hrad uzavřený,“ upřesnil Pospíšil. S výběrem místa pro štaufský sloup byla paní Meissner i členové výboru velmi spokojeni. Nadchl je i samotný hrad, zejména raritní patrová kaple. Právě zde, 12. července 1213, podepsal štaufský panovník a budoucí římský císař Friedrich II. tzv. Zlatou bulu z Chebu. Touto listinou se kodifikovaly vztahy mezi mocí světskou a církevní.  Jako den pro odhalení štaufského sloupu se tedy přímo nabízí 12. července 2013, kdy uplyne přesně 800 let od podpisu této listiny. „Jednalo se o dokument, který byl významný pro celou Evropu. Kdybych to měl nějak přiblížit, šlo o tak důležitý akt, jako kdyby v současnosti byla v Chebu podepsána třeba tolik diskutovaná Lisabonská smlouva,“ vysvětlil místostarosta Chebu Michal Pospíšil.  Tato událost bude zmíněna i na samotném štaufském sloupu - na jeho čtyřech stěnách (čtyři zůstávají volné) se vyryjí důležitá data spojená se Štaufy a chebským hradem, který si velmi oblíbili a často jej navštěvovali, odehrávaly se tu i svatby a slavily vánoční svátky. Proto měl tehdejší Cheb zcela výjimečnou pozici - panovník se po svém území totiž neustále přesunoval a kde právě pobýval, odtud i vládnul.

Paní Meissner chebský sloup věnuje In Memoriam památce svého zesnulého manžela, profesora Friedricha-Marboda Meissnera (1922-2007). Tento vynikající lékař, původní specializací chirurg, se zasloužil o vznik první německé krevní banky v Tübingenu, byl vůbec prvním odborným anesteziogem v Německu a průkopníkem moderních metod narkózy, zúčastnil se řady misí Červeného kříže a jako profesor působil na evropských i mimoevropských univerzitách. V roce 1979 založil ve Stuttgartu Evropskou společnost pro výzkum a léčbu chronických bolestí, jež působí aktivně dodnes.

« další aktuality z kategorie HISTORICKÉ VAZBY A SOUVISLOSTI

« zpět na seznam aktualit